Třeboň

Přečtěte si něco o Třeboni !

Třeboň (německy Wittingau, tj. „Vítkův Luh“, latinsky Trebonis)

Historie Třeboně

• Počátky města sahají až do poloviny 12. století, kdy v místě vznikl dvorec a poté osada.
• Farní kostel je v Třeboni (Witingenowe) připomínán kolem roku 1280
• Název "Třeboň" pochází nejpravděpodobněji ze slova "tříbit", které znamená pěstovat, šlechtit, zlepšovat či zdokonalovat. Tříbily se zde lesy, potažmo stromy. Téměř celé Třeboňsko bylo původně zalesněné a podmáčené - od počátků osídlení se zde těžily a zpracovávaly stromy a krajina (hospodářská půda) se pro využití vysoušela.
• 1341: Třeboň získala statut města a v letech 1376 a 1378 tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli.
• Původně byla v držení Vítkovců  (Vítek z Prčic), v roce 1366 přešla pod záštitu bratrů z Rožmberka a získává svůj český název.
• 1367: Čtyři rožmberští bratři zakládají v Třeboni  Augustiniánský  klášter, jako středisko vzdělanosti celé oblasti
• 1379: založen knížecí pivovar v Třeboni
• Ke konci 14. století bylo kolem města postaveno opevnění hradbami a příkopem, které se osvědčilo později, v husitských válkách a proměnilo Třeboň v nedobytnou pevnost, schopnou odolat mnohým útokům.
• Štěpánek Netolický koncem 15. století zakládá první rybníky.
• Na jeho dílo v 16. století navazují rybníkáři Mikuláš Ruthard z Matešova a Jakub Krčín z Jelčan. 
• V 80. letech 16. století (za majitele Viléma z Rožmberka) měl na třeboňském zámku alchymistickou dílnu Edward Kelley. .
• Po smrti svého bratra Viléma do Třeboně přenesl své sídlo rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka, který zde roku 1611 bez dědiců zemřel. Panství připadlo Švamberkům a po bitvě na Bílé hoře přímo císaři.
• Roku 1660 se dosud eggenberské panství Třeboň stalo majetkem knížecího rodu Schwarzenbergů,  kteří je spravovali až do první pozemkové reformy z roku 1919 (zámek až do roku 1940 resp. 1948).
• Císař Josef II zrušil klášter řádu augistiniánů - kanovníků (k roku 1785).
• Roku 1779 zde byl zřízen katolický vikariát. Třeboňský vikariát existoval v letech 1790 - 1952.
• V polovině 19. století učitel Václav Hucek a jeho dcera Berta zde při rašeliništi zakládají první slatinné lázně v těsné blízkosti Zlaté stoky.
• Od poloviny 19. století se Třeboň rozvíjí jako plnohodnotné okresní město, tj. politický i soudní okres.
• Roku 1960 byl při celostátní reorganizaci státní správy Třeboňský okres zrušen a městu udělen lázeňský statut.  V budově okresního úřadu s věžičkou byla zřízena základní škola Na Sadech.
• 21. srpna 1968-Hlavní (Masarykovo) náměstí obsazeno sovětskými okupačními tanky

Současnost

Město je významnou památkovou a přírodní rezervací. Proto je hojně navštěvováno turisty a lázeňskými hosty. Ve městě jsou dvojí lázně: Bertiny lázně a Lázně Aurora. Sídlí zde podnik Rybářství Třeboň, největší rybářství v Evropě, a pivovar Regent, který se rokem založení 1379 řadí mezi nejstarší pivovary na světě. Státní zámek je pravděpodobně pátým největším areálem tohoto typu v Česku (po Pražském hradu, zámcích v Českém Krumlově a v Jaroměřicích nad Rokytnou, a po Lednicko-Valtickém areálu). V Třeboni na zámku sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj. Širší centrum města, zahrnující historickou část místní části Třeboň I, ale i část území pod Světskou hrází, patřící do městské části Třeboň II, je městskou památkovou rezervací. Bývalý augustiniánský klášter je perlou jihočeské gotiky. Krajina je chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko a Biosférickou rezervací Unesco, o kterou pečuje Ústav krajinné ekologie Akademie věd České republiky.

Město Třeboň a jeho okolí je v letním období vhodné jak pro pěší turistiku, tak pro relaxační cykloturistiku a projížďky na koni.

Pamětihodnosti  

• CHKO T5eboňsko
• Rožmberk (největší rybník v Česku)
• Zlatá stoka
• Nová řeka
• Třeboňské městské opevnění
• Zámek Třeboň  s barokní kašnou a zámeckým parkem, Národní kulturní památka
• Masarykovo náměstí se starou radnicí, podloubími, Mariánským sloupem a kamennou kašnou
• renesanční budova radnice s věží, kde dnes sídlí Tylovo divadlo, Městské muzeum a Základní umělecká škola
• konstruktivistická budova Spořitelny na Masarykové náměstí
• hotel Zlatá hvězda, renesanční dům na náměstí
• hotel Bílý koníček, renesanční dům na náměstí
• Vratislavský dům
• Třeboňské lázeňství
• Augustiniánský klášter, národní kulturní památka
• děkanský kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny s třeboňskou Madonou a původně také s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře, dnes vystavenými v Národní galerii v Praze.
• Kostel sv. Alžběty se hřbitovem, na Budějovickém předměstí
• Schwarzenberská hrobka. Národní kulturní památka
• Knížecí pivovar Regent stylová restaurace
• hřbitovní kostel svatého Jiljí v Domaníně, kamenné sousoší Anděla Strážce v Třeboňském parku
• Dva železné kříže s Ukřižovaným z 18. století na křižovatce silnic na Nové Hrady u budovy bývalého finančního úřadu (dnes Lesostavby Třeboň)
• Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází
• Rybník Svět (Nevděk), Krčínův a Šustův pomník
• Opatovický rybník a mlýn, obora, hřebčín a kaple
• Barokní sousoší ve městě a u kostela (sv. Václav, dvakrát sv. Jan Nepomucký, sv. Jiljí, sv. Augustin, Ježíš Kristus a další)
• Čtyři velké městské brány - Budějovická, Hradecká, Novohradská a Svinenská s polychromovanou soškou sv. Floriána, obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobou.
• Kotěrova vodárna Na Kopečku z roku 1901 (od roku 2013 je ve 42 m vysoké vodárenské věži umístěna galerie buddhistického výtvarného umění), barokní kaple sv. Jana Nepomuckého  a  sv. Petra a Pavla.
• Pergola a barokní kaple sv. Víta, nástropní obraz (al fresco) předání ramene sv. Víta svatému Václavu, blízký mlýn a boží muka
• Beseda na Masarykově náměstí
• Domek Josefa Kajetána Tyla  u Zlaté stoky, lázeňská kolonáda, sousoší sv. Jana Nepomuckého
• Historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří
• Historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi
• Historická obchodní Březanova ulice s podloubími od Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jiljí a Panny Marie Královny, brána do kláštera, bývalý augustiniánský klášter s gotickými kaplemi, rajským dvorem, křížovou chodbou a klášterním nádvořím, barokní kašna na nádvoří, Dlouhá chodba, krytý obloukový most s pamětní deskou Třeboňského augustiniánského opata "písmáka" Kříže z Telče
• Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník
• Třeboňský menhir  u Zlaté stoky
• Boží muka datovaná 1649, proti kiosku u Schwarzenberské hrobky, s obrazem sv. Vojtěcha
• Barokní kaple Nejsvětější Trojice při Pražské silnici
• Kaple sv. Barbory a sv. Kateřiny datovaná 1747, v ulici Svatopluka Čecha
• Okresní radnice s věžičkou v ulici Na Sadech (dnes základní škola vedle pošty)
• domečková Boží muka datovaná A.d.:1810 za hřbitovem sv. Alžběty v ulici Boženy Němcové
• pomník obětem První a Druhé světové války, se sousoším od Gabriela K. a se dvěma pamětními deskami se jmény padlých z let 1914-1918 a 1939-1945, obnovený roku 1907, před školou v Sokolské ulici
• dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století (bronzový zvon v 1. poschodí domu se v roce 2011 ztratil i s konzolí)
• balvan inženýra Pavla Pavla na dřevěných saních vedle parkoviště na trávníku před vyhlídkovou restaurací "U Světa" na Hliníku
• litinový kříž s "Ukřižovaným" (pískovcový podstavec datován 1896) se "středověkým" odrazníkem  na křižovatce Sokolské třídy a ulic Chelčického a Svatopluka Čecha
• domečková sloupková boží muka, zabudovaná do secesního domu (č. p. 175, Třeboň II) poblíž ústí Havlíčkovy ulice do Palackého náměstí
• Palackého náměstí (Na Hliníku) s budovou kasáren z 18. století, dnes sídlem městského úřadu (přesídlil v roce 2012 z Masarykova náměstí)
• Secesní budova finančního úřadu ve Vrchlického ulici (do roku 2014 sídlo katastrálního úřadu)
• historický renesančně barokní schwarzenberský statek Dvory (Dvorce, dnes též se stylovou restaurací) s centrální věžičkou (zdaleka viditelnou při cestě od rybníka Svět) a hodinami, vpravo při státní silnici z Třeboně na Lišov
• barokní schwarzenberský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u Tyršova stadionu a autobusovým nádražím Třeboň
• Třeboňské roubené seníky na Mokrých lukách (dříve národní kulturní památka)
• velké schwarzenberské seníky na stezce "Hrádeček" (jeden vyhořel a druhý je zrekonstruován na penzion poblíž Zlaté stoky za mostkem u Lesostaveb)
• Bývalá synagoga v Třeboni v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50)
• rybí sádky a původní rybářské bašty pod rybníkem Svět
• pochopitelně zajímavý je i Penzion Karlos Třeboň.